Na klatovském okruhu se jezdí už 50 let
Na českých a kdysi i slovenských rallye jsou místa, která se stala legendami, stálicemi i symboly té které soutěže. Jedním z takových míst je bezesporu Klatovský okruh. Píšu to s velkým písmem na začátku, protože za léta své existence si úseky silnic na okraji Klatov toto pojmenování vysloužily.
Klatovský okruh má nejen dlouhou a zajímavou historii, ale k jeho vzniku i jeho provozu na něm patří celá řada historek. Okruh sám měří v dnešní podobě s retardéry 3,93 km. Šířka okruhu v prostoru startu a cíle je 12 m.Vznikl v roce 1969 a proto letošní rok je padesátým! výročím jeho zrodu.
To, proč vznikl právě v tomto roce, má své důvody. Klatovský automotoklub pořádal jubilejní X. ročník Rallye Vltava. Bylo to poté, co v Písku, kde se konal předchozí ročník, skončili ve vedení hlavní funkcionáři a pořadatelský tým se rozpadl. Klatovský PAMK byl požádán, zda by se organizace této evropské soutěže neujal. Jiný vhodný pořadatel nebyl. A tak v Klatovech začali připravovat soutěž, která se v mnohém lišila od těch soutěží, na které byli zvyklí předtím. Těch novinek bylo víc než dost, ale byly realizovatelné. Pravda, nebylo na to vše zrovna moc času. O pořádání bylo rozhodnuto počátkem roku a soutěž se měla jet začátkem července. Co však Klatovákům dělalo největší starost bylo to, že nebyl k dispozici okruh, na kterém by bylo možno absolvovat úvodní a závěrečnou rychlostní zkoušku.
Rallye Vltava měla totiž od svého vzniku jednu specialitu, a tou byla Zkouška stálosti výkonu na okruhu – ZSVO. Jela se dvakrát, hned po startu a těsně před koncem soutěže. Vtip a záludnost této rychlostní zkoušky byl v tom, že čas, který dosáhla posádka při jejím prvním absolvování, musela dosáhnout i v té poslední zkoušce. Případný horší čas byl citelně penalizován. A tak posádky musely myslet na to, že po útrapách obvykle více než 2000 km tratě musí řidič i spolujezdec a především automobil být schopni takového výkonu jako na startu. Vím, většině z vás se zdá, že na tom nic není. Dnes ano, ale v době, o které píšu, neexistovaly servisní zóny, natož přestávky, posádky neměly houfy profesionálních mechaniků, lékařů, specialistů na stravu či meteorologů. A hlavně – výměna důležitých dílů či dokonce výměna celých agregátů byly tabu! Opravovalo se v čase jízdní doby – muselo se něco najet, jedlo se kde se dalo, jak se dalo. I když i tady byly výjimky podle toho, o jaký tým šlo. Ty firemní na tom byly samozřejmě líp, ale řády platily pro všechny stejně.
Ten potřebný okruh u Klatov prostě nebyl. Hledaly se možnosti. Trasy na Štěpánovice, Točník, dokonce na Předslav byly jednak dlouhé, jednak nerealizovatelné. Až se našla úzká polní cesta mezi silnicemi z Klatov na Bolešiny a z Klatov na Obytce. No jo, ale po polňačce se okruh jezdit nedá. Nastalo usilovné jednání, jehož výsledkem bylo, že namísto této cesty byla vybudována zcela nová silnice. Jde o úsek dlouhý něco přes kilometr, tam kde je dnes na okruhu start a cíl. Dnes už to zní jako pohádka, ale od nápadu až po poslední namalovanou čáru startu a cíle to trvalo 2, slovy dva měsíce! Na zbytku trati se provedl nový asfaltový povrch a okruh byl na světě. Jistě to nebylo tak jednoduché, jak to popisuji, ale co je jednoduché, když máte vysoké nároky a tvrdou hlavu?
Okruh byl! a úvodní i závěrečná ZSVO se na něm 5.7. a 7.7. 1969 odjely. Od té doby je okruh v neustálé permanenci. Nejen, že se na něm jezdily zmíněné ZSVO, ale stal se zajímavým místem pro pořádání dalších akcí. Dost zásadním momentem pro rozhodování, zda tu či onu akci uskutečnit, byla instalace desítek amplionů okolo trati sloužících k informaci diváků. Pokud byly nainstalovány k nějaké rallye a zůstala na svých místech všechna bezpečnostní zajištění, konal se obvykle následující víkend další podnik. V sobotu se odjela závěrečná ZSVO Rallye Vltava a týden potom se jelo na okruhu třeba mistrovství ČSSR ve formuli 3 a cestovních automobilů B5 nebo něco jiného. Organizovali to ti samí lidé, kteří v neděli před tím zakončili další ročník Rallye Vltava!
Těch okruhových závodů se odjelo opravdu moc a moc. Formule se jezdily v letech 1969 – 70 a k nim se vždy přidaly nějaké „plechové“ závoďáky. A nejen auťáky. Pořádala se také řada závodů silničních motorek (1969 -76). V Klatovech startoval i František Šťastný.
Na okruhu se od doby jeho vzniku odjelo téměř 50 ročníků Rallye Šumava, 6 ročníků Rallye Vltava, 27 ročníků Historic Vltava Rallye. Jezdilo a jezdí se tam i při jiných soutěžích – třeba při současných ročnících Rallye Wiesbaden. Prostě Klatovský okruh již něco zažil a něco pamatuje. Pamatují si ho samozřejmě i soutěžní posádky či jednotliví závodníci, ale také za ta léta i statisíce diváků.
Přáním klatovských pořadatelů je, aby přijeli i příště.
Petr Bendl
((Foto Josef Böhm, Jiří Jiřík a archiv PAMK Klatovy)
