Historie rally v Klatovech V.

9. dubna 2018 | Archiv

Blíží se 53. ročník Rallye Šumava Klatovy –  5. pokračování

 XXIX. ročník

            I Klatovům se daří zajistit silného sponzora, bez kterého už lze v daných podmínkách pořádat rallye na úrovni jen velmi velmi těžko. Sponzorem je olejářská firma Mogul. A tak, jak vyžaduje mrav a především sponzor, se mění název soutěže.  

              Rodí se Rallye Šumava Mogul – pro tento rok oficiální název klatovské soutěže. Soutěž byla opět nabita kvalitními zahraničními posádkami,  a tak se naši měli co ohánět.

            Po předchozích pokusech s tratí v okolí Vimperka, sem tentokrát pořadatelé soustředili téměř celou sobotní etapu.  Posádky, z nichž většina si jela také pro body do mistrovství zóny střední Evropy, byly spokojené. Řada z našich také proto, že se konečně dostala k pořádným vozům a sebevědomě se mohly měřit se zahraniční špičkou. A měřily se úspěšně. I když vyhráli Rakušané Heider se Stockem jedoucí s Audi Coupé Quattro zbytek do první desítky doplnilo pět našich posádek, i když je pravda, že druzí Deila se Scalvinim měli českou jen licenci, ale šestí Chovanec s Kurusem  byli zase posádkou s licencí slovenskou.

 

XXX. ročník

            Třicátý ročník byl jubilejním se vším všudy. Nejen těmi třemi X – tedy římskými desítkami v označení pořadí, ale také tím, že byl pro Klatováky kandidátským podnikem pro zařazení do mistrovství Evropy. Připravovalo se vše zvlášť pečlivě a atmosféra byla natěšená a slavnostní. Přispěla k ní také účast tehdejšího předsedy vlády a později prezidenta republiky pana Václava Klause s manželkou, kteří zavítali mezi pořadatele v rámci svého pobytu na Šumavě.

            Přes účast loňského vítěze Mitropa Cupu Itala Zenereho byl jednoznačným favoritem další Ital Enrico Bertone se svým spolujezdcem Massimem Chiapponim. Ti jeli s bezkonkurenčním vozem Toyota Celica. Vyhráli s velkým náskokem před naší posádkou Křeček – Krečman, kteří jeli s vozem Ford Escort Cosworth. Zenere se stejným vozem dojel až třetí, o víc než minutu za Láďou.

 

XXXI. ročník

            Protože první pokus o získání statutu evropského mistrovství nevyšel, byla příprava a organizace tohoto ročníku druhou, víc než prestižní zkouškou dostat mistrovství Evropy do Klatov. Rallye Šumava byla opět německým mistrákem. Sešla se skvělá konkurence a také trať dávala zabrat. Byla těžká. 250 kilometrů rychlostních zkoušek, to bylo přes 40 % celé délky trati a k tomu počasí, které je v březnu na Šumavě nevyzpytatelné. Navíc loterie při přezouvání pneumatik mezi jednotlivými sekcemi. To vše mělo za následek, že ze špičky odpadávaly posádky dělající si nároky na přední umístění. Ať pro havárie, nebo prostě proto, že svoje závoďáky utahaly.

            Přes účast takových zahraničních es, jako byli třeba Kremer,Baumschlager, Gassner či Depping, zvítězila nakonec výborně a chytře jedoucí slovenská posádka Stanislav Chovanec a Henrich Kurus. Až za nimi zůstali Gassner či Kremer, z našich Arazim nebo Blahna.

 

 

XXXII. ročník

            Druhý, loňský, pokus pořadatelům vyšel a po letech, od dob Rallye Vltava, se vrátilo do Klatov mistrovství Evropy. A protože „Šumava“ byla opět mistrovstvím Německa (také Slovenska a součástí Mitra Cupu), tak o skvělé posádky nebyla nouze. V tomto roce to byla nejlépe obsazena domácí soutěž. Všichni aktéři si toho byli vědomi, a tak se závodilo „fest“ a od samého začátku. Trať i počasí byly typicky šumavské a bylo jen otázkou času, kdy a kdo dá první velikou ránu. Byl to Marcel Tuček, který u janovických kasáren udělal neplánovaný průsek mezi stromy, a dodnes o tom pamětníci vypravují s lehkým mrazením v zádech. A potom už to šlo. Kdo neboural, měl starost s auťákem.

            Do cíle dorazilo šedesát posádek, které toho měly opravdu dost. Zvítězila posádka Kremer – Behling před našimi Křečkem s Krečmanem a Dolákem s Palivcem.

 

XXXIII. ročník

           Dalo by se říci: „Vše při starém“. Mistrovství Evropy, mistrovství ČR, mistrovství Německa, Mitopa Cup. To snad, ale jinak těch novinek byla spousta. Rallye sportem začal zmítat fenomén zvaný WRC a ten se na českém mistráku zatím příliš nevyskytoval. V Klatovech se na něj přišly podívat desetitisíce diváků. Ti viděli premiéru vozu Škoda Octavia Kit Car. Po létech se v Mladé Boleslavi rozhoupali k návratu na soutěžní tratě a navíc na domácí soutěži. Bylo to chvályhodné počínání vůči domácím fanouškům.

            Vozy WRC se svojí vybroušenou technikou samozřejmě opanovaly čelo soutěže a své pozice opouštěly jen díky technickým poruchám nebo haváriím.

            V cíli byli první Kremer s Berssenem  se Subaru Imprezza WRC, druzí dost překvapivě, ale zaslouženě naši Dolák s Palivcem s Toytou Corollou WRC a třetí Depping s s Friedmannem. Ti jeli s „obyčejným“  Audi Coupé S 2.

 

XXXIV. ročník

            Proč není Rallye Šumava zařazena do mistrovství Německa? Tento dotaz museli před zahájením soutěže několikrát denně zodpovídat na sekretariátu tohoto ročníku Rallye Šumava  německým posádkám. Těm se na Šumavě vždy moc líbilo a skvěle si zazávodily. Jenže, nečisté zákulisní jednání není jen výsadou politiky. Tak se klatovské mistrovství Evropy obešlo bez německých posádek. Nakonec, naši závodili skvěle i bez nich a diváci měli i tak báječnou podívanou.

            Nejdůležitějším a hlavním rysem této „Šumavy“ byl však nástup nové jezdecké generace. Pech, Kresta, Trojan, Trajbold, to byla jména, o kterých jsme v následujících letech mohli číst (a stále čteme) při jejich úspěších v rallye. Ta jména se tenkrát sešla v první desítce závěrečných výsledků. Ještě sice byla v popředí „stará garda“, mladíci dělali dost chyb, ale jejich čas se blížil.  

            Vyhráli Dolák s Palivcem s toyotou před Křečkem s Krečmanem s fordem. Překvapením bylo třetí místo posádky Peták – Benešová s letitým Audi Coupé Quatro S 2.

 

XXXV. ročník

            Další jubileum. Startuje třicátý pátý ročník „Šumavy“. Vstupuje do historie dvěma pozoruhodnými momenty. Tím prvním byla rychlostní zkouška jedoucí se v rozlehlém lomu nedaleko Klatov – ve Svrčovci. Byla to po mnoha mnoha letech šotolinová rychlostka vedoucí jak po dně lomu, tak jeho jednotlivými těžebními patry. A okolo na hraně lomu stály tisíce diváků, kteří shlíželi na skvělé divadlo pod sebou. Posádky cítily příležitost předvést se a také jí, jak se patří, využily.

            Tím druhým momentem byla posádka Milan Dolák s Jaroslavem Palivcem. Ti si na počátku (protože nedali na radu svých „ledových špionů“) udělali malý výlet mimo trať, který však měl veliké následky, se kterými se potýkali téměř až do konce soutěže. Nejenže chytili velikou časovou ztrátu, ale mechanici opravovali jejich vůz od servisu k servisu.         Nakonec to zvládli. Mechanici, ale především posádka ve voze. Zvítězili před posádkou Křeček – Krečman, kteří porazili Trojana s Vodičkou o tři desetiny vteřiny!

 

  1. ročník

            Jestliže po předcházejícím ročníku zůstala v paměti svrčovecká rychlostka a Dolákův heroický boj o vítězství, tak tento ročník zaujal, na svoji dobu, rekordním počtem vozů WRC na startu soutěže, z toho tři z Mladé Boleslavi, a také suverénní cestou za vítězstvím posádky Roman Kresta – Jan Tománek. Byl to začátek velké Krestovy éry.

            Wéercéčka obsadila v závěrečných výsledcích prvních pět míst, mezi která se dokázala vklínit jen domácí posádka Karel Trojan – Dan Vodička s Toyotou Celicou GT 4 na čtvrtém místě.

            Ještě jednou věcí tento ročník zaujal pozorného diváka. Pořadatelé upustili od číslování jednotlivých ročníků římskými číslicemi a přešli ke klasickému číslování. Škoda krásné tradice, ale už to bylo pro laiky opravdu nepřehledné.

 

  1. ročník

            Počasí při Rallye Šumava vždy dokáže promluvit do průběhu soutěže i do výsledků. Nejinak tomu bylo tentokrát. Ne, nebyl sníh ani náledí. Bylo hezky. Sice zima, ale silnice suché, sem tam zbytky zimního posypu, občas prokouklo z oblohy březnové sluníčko. Idyla. Až moc! Posádky jely po zimní přestávce nadržené, ochotné poprat se o výsledek za každou cenu. Následky těchto snah na sebe nenechaly dlouho čekat. Havárie, technické poruchy, havárie. Rychlostní zkoušky se zastavovaly, rušily, soutěž ztrácela rytmus. Naštěstí z těch havárií vyvázli všichni relativně dobře, ale soutěž to opravdu nebyla moc povedená.

            V těch všech komplikacích dokázali být nejlepší Trojan s Možným s wéercéčkem od toyoty před Štolfou s Cvrčkovou s peugeotem. Třetí místo obsadil Václav Pech s Petrem Uhlem a jejich Ford Focus WRC.  

 

  1. ročník

            A opět počasí na scéně. Březen na Šumavě i v jejím podhůří je vždy nevyzpytatelný. V páteční etapě okolo Klatov to ještě šlo, ale sobota na Vimpersku nebyla vůbec jednoduchá. Především pro pořadatele. Zimní mráz obalil vše ledovkou a námrazou. Silnice byly jeden led, stromy praskaly pod tíhou bílého příkrovu. Nebylo lehké rozhodovat o zrušení některých RZ. Jiné východisko ale nebylo. Samozřejmě se to stalo terčem kritiky, ale to u „Šumavy“ bývá pravidlem. Když se velmi podobná situace odehrála později na jiné domácí rallye, bylo stejné rozhodnutí pořadatelů kvitováno s obdivem, že dokázali zabezpečit alespoň zlomek rychlostek.

            Na té zatracované „šumavské“ trati se ale nakonec stejně ukázalo, že kdo umí, umí. Zvítězili Kresta s Hůlkou před Pechem s Uhlem a Hrdinkou s Grossem. Všichni na WRC.

 

  1. ročník

            Pro dobrotu na žebrotu. Další z charakteristik šumavské rallye. FIA rozhodla: vozy WRC nesmí startovat v mistrovství Evropy, kam byla Mogul Šumava Rallye zařazena. Hlad českých fanoušků i snaha týmů zúročit investice, které daly do nákupu či pronájmů wéercéček vedla pořadatele k tomu, že umožnili start této kategorie ve zvlášť hodnocené soutěži. WRC byly zařazeny na začátek startovního pole, aby nedocházelo k tomu, že tato auta budou stát na časovkách a místech přeskupení, kde se budou vyrovnávat časy za vypadlé posádky či přerušení soutěže. Bylo to samozřejmě atraktivní také pro diváky.

            Sobotní počasí na jižní Šumavě však opět promluvilo a po mrazivém ránu, kdy silnice byly jeden led, je sluníčko na bezmračné obloze během několika dopoledních hodin vysušilo. Skupina vozů WRC jedoucí v čele jela na ledu, ostatní na asfaltu. Neregulérní situace, nebo stav, který se v jiné podobě odehrává na každé rallye? Tam posádky z konce startovního pole  „vyžírají“ vytahané bláto v zatáčkách,  které nemají v žádném rozpisu, vymetají díry, které vymlely silné vozy před nimi. Nikdy se proti této situaci nezvedla vlna připomínek. Jednak je to při soutěži normální, jednak tentokrát byla postiženými jiná skupina jezdců.

            Vítězství posádky Prokop – Novák bylo pak chvíli zlehčováno. Jen do doby, než se ukázalo, že Martin Prokop je evropskou třídou. 

 

  1. ročník

            Čtyřicátý ročník, opět novinky. Mění se název soutěže. Mogul Šumava Rallye Klatovy. To proto, že město Klatovy se jednoznačně hlásí ke „své“ Rallye Šumava a řadí ji mezi své priority. „Šumava“ se po řadě jednání stává součástí Zimního poháru, který PAMK pořádá ve spolupráci s rakouským autoklubem. Jeho součástí byla ještě IQ Jänner Rallye se startem ve Freistadtu.

            Naše posádky měly možnost startu v Rakousku, Rakušané, ve vidině docela tučné prémie za celkové vítězství v Poháru, přijeli houfně do Čech.

            Rakouským posádkám však na Šumavě – jak by řekl klasik – pšenka nekvetla. Nejlepším z nich byl Raimund Baumschlager až na čtvrtém místě.

            Zvítězili Tomáš Vojtěch s peugeotem 206 WRC,  před svým bratrem Štěpánem. Na tom by snad nebylo nic až tak překvapivého jako to, že v cíli měli oba na destinu sekundy stejný čas. O vítězi tak rozhodoval výsledek první RZ. Na třetím místě už o sobě dával výrazně vědět Jan Kopecký.

 

  1. ročník

            Mogul Šumava Rallye Klatovy je opět součástí Winter Cupu a zahraniční posádky plní nejen startovní listinu, ale také klatovské hotely a restaurace. Přijíždějí nejen Rakušané, ale také posádky z Maďarska, Německa, Slovinska i sousedního Slovenska. Své zastoupení tu mají i Finové a Italové.

            Zahraniční posádky se poučily ze svého loňského neúspěchu a diváci na trati sledují především souboj Štěpána Vojtěcha s Raimundem Baumschlagerem. Dlouho vedl Vojtěch. Po jeho havárii a odstoupení jsou v čele Baumschlager s Ettelem, kteří také před další rakouskou posádkou Mertl- Schwarz vyhrávají. Z našich jsou nejúspěšnější Trojan s Řihákem na třetím místě.

            Stojí za zmínku, že v sobotní části soutěže se objevují namísto Vimperka Strakonice, kde je pro tentokrát servisní zóna i místo pro přeskupení posádek.         

 

  1. ročník

            Příroda tentokrát na Šumavě opět prověřila schopnosti pořadatelů. Vichřice Kyrill, která řádila v celé Evropě a jejíž následky jsou na mnoha místech zřetelné dodnes, zlikvidovala takovou část tras rychlostních zkoušek, že bylo téměř nemožné stačit je do soutěže zprůjezdnit. Ukázala se síla šumavských pořadatelů. Nejen členů ředitelství a organizačního výboru, ale především vedoucích RZ, traťových komisařů a „řadových“ pořadatelů. Motorové pily a traktory – to byli v těch dnech největší pomocníci stovek lidí, kteří nechtěli nechat „svoji Šumavu“ padnout. Zdálo se, že je vyhráno. Pár dnů před soutěží napadl mokrý sníh, který dílo zkázy dokonal. Znovu do práce…

            V pátek 2. února 2007 se na klatovském náměstí startovalo!

            Mimo to byl tento ročník po dlouhé době tím, ve kterém se rozhodovalo v prvním dnu, tedy v pátečních sedmi rychlostních zkouškách. Z nich byla „královská“ ta, která vedla z Černíkova do Kdyně. Překonávala stoupání na Koráb a následné legendární serpentiny při sjezdu do Kdyně. Jela se dvakrát a zejména druhý průjezd za tmy a husté mlhy byl maturitou soutěžáckého umu. Pro řidiče i spolujezdce. A nakonec, jak se ukázalo, byl rozhodující pro celkové výsledky.      

            Zvítězili Pech s Uhlem před Gassnerem s Thannhäuserem a Trojanem s Řihákem. Všichni jeli s vozy Mitsubishi Evo IX.

 

  1. ročník

 

     Dvě zásadní změny provázejí tento ročník. Jednak je to změna termínu z února na duben, jednak stavba tratě, která míří na sever od Klatov – do Plzně.

            Po předchozích peripetiích se zimním charakterem soutěže je to úleva především pro pořadatele, kteří mají přece jen o starost míň (i když – buďte si na Šumavě jisti, že v dubnu nenapadne sníh), pro posádky, které nemusejí shánět zimní výbavu a upravovat auťáky a samozřejmě pro diváky, kterým je v dubnu okolo trati podstatně líp, než v mrazivých únorových dnech.

            No a Plzeň? Pořadatelé se chtěli předvést také ve svém krajském městě a uspořádat pro Plzeňáky parádní podívanou jednak ve formě přeskupení posádek na plzeňském náměstí, jednak diváckou městskou rychlostní zkouškou ve středu města, ve Štruncových sadech. Obojí se povedlo!

            Páteční etapa soutěže vedla opět do okolí Volyně a Čkyně s přestávkou v Jiníně, sobotní do Plzně vedla přes Strážov, Koráb a Roupov.

            A protože přetahování Pech – Kresta skončilo havárií plzeňské posádky, slavili na cílové rampě v Klatovech Roman Kresta s Petrem Grossem startujícími s Mitsubishi EVO IX.

 

  1. ročník

            V pátek 17. dubna 2009 absolvovaly posádky jen jednu RZ – Klatovský okruh. To v sobotu už měly program mnohem pestřejší. Pět částečně předělaných tradičních rychlostek  v okolí Vimperka.

            Mogul Šumava Rallye Klatovy měla tentokrát v domácím rallyovém sportu rozhodující postavení. Po předchozích tragických událostech na několika soutěžích se na Šumavě rozhodovalo o budoucnosti rally v České republice. Buď se podaří a její průběh ukáže, že pořadatelé soutěží jsou schopni uspořádat bezpečné podniky, nebo se nepodaří a na pár let bude se soutěžemi konec. Povedlo se! Pořadatelé dali do příprav opravdu všechno. Postavili laťku kvality opět o pořádný kus výš. Však se jim za to v průběhu i po skončení rally dostalo mnoha slov uznání. Jen se  na to vše nějak při závěrečném hodnocení celé sezóny na kompetentních místech zapomnělo.

            Ale zpátky na trať. Vášnivě se diskutovalo o momentu, kdy Pech dojel Krestu a do cíle RZ jej nepředjel. Prozřetelnost, či něco jiného, nakonec přišla ke slovu a Václav Pech s Petrem Uhlem si dojeli pro své druhé „šumavské“ vítězství. Ukázali se i doma v Plzni, kam Mogul Šumava Rallye Klatovy opět zavítala, a tak byli nadmíru spokojeni.