XVII. ročník
Sestava posádek, ale hlavně jejich soutěžních vozů, se v roce 1982 příliš neměnila i když ve startovním poli se již tu a tam objevil nějaký exotičtější vůz ze Západu. Většinou však šlo jen o vozy upravené sice s velikým nadšením a očekáváním, ale do špičky startovního pole příliš nezasahovaly. O čelo stále ještě bojovaly stotřicítky, ale v Mladé Boleslavi pomalu končili jejich další vývoj, a tak Pavlík se Šimkem s ještě výkonnější alpínkou kralovali. Své vítězné tažení za republikovým mistrovským titulem zahájili hned v březnu v Klatovech. Druhým, Valouškovi s Jirátkem, se stotřicítkou nadělili přes minutu a Lankovi s Teichmanem na třetím místě, kteří jeli VAZ 21011, téměř tři minuty. Leo Pavlík zaznamenává své třetí vítězství na Rallye Šumava.
XVIII. ročník
Na vítězném stupínku tento rok stanula další slušovická posádka Václav Blahna a Pavel Schovánek. Posádka znamenající solidnost na tratích v jezdeckých výkonech a výsledcích, stejně jako mimo ni v zákulisí soutěží, vztazích k pořadatelům i ostatním posádkám. Taktika Agroteamu určila pro tuto sezónu Blahnu se Schovánkem týmovými jedničkami a ti svůj úkol splnili. Na jejím konci přivezli do Slušovic titul mistrů republiky. Začali to hned v Klatovech na soutěži, která byla poznamenána počasím, při kterém se střídalo jaro se zimou několikrát denně. Loučení dodnes legendárních vozů Škoda 130 RS s tratěmi automobilových soutěží vyšlo znamenitě. V posledním roce jejich homologace vyhrály na domácí půdě tyto vozy nejen Rallye Šumava, ale také celý domácí „mistrák“.
XIX. ročník
Start do této soutěžácké sezóny nebyl vůbec optimistický. Posádky neměly k dispozici nic nového. Stotřicítka už se svezla jen ve skupině B (a ta bylo doménou „fabriky“, tedy Škodovky) a nemohla bojovat o mistrovské body. Během zimní přestávky před touto sezónou se vymýšlelo co dál. Týmy to držely pod pokličkou, soukromníci čekali co bude a fandové se dohadovali a fantazírovali. Jak ukázal první klatovský mistrák, moc se toho nevymyslelo. Pravda, byl tady prototyp Škoda MTX 160 zvaný Bastard postavený na objednávku slušovického Agroteamu v Metalexu, ale to bylo asi tak vše. Metalexácký prototyp byl nejen krásný, ale také vymakaný, ale od samého začátku měl malou naději. Jeho eventuální homologace byla nad síly Slušovic i Metalexu.
Určitě by bylo dobré, napsat teď něco víc o Metalexu . V domácích podmínkách to byla firma vymykající se jakémukoliv zařazení. Něco podobného existovalo tehdy jen v cizině. Na podrobnosti nemáme v tomto povídání prostor a tak věřím, že k fenoménu Metalexu se na stránkách PAMK ještě vrátím.
V Klatovech vyhráli Miroslav Lank s Milošem Týcem s žigulíkem nebo ladou nakonec tedy vazem 2105 (stále stejná značka), který pro automobilové soutěže upravoval právě Metalex. Mirek s Milošem se nakonec stali mistry republiky v nejsilnější třídě B 1600. A ještě jedna poznámka k tomuto ročníku. Na sedmém místě v absolutní klasifikaci se umístil Jiří Sedlář se svým mitfárou Josefem Častulíkem.ročník
XX. ročník
Jubilejní dvacátý ročník Rallye Šumava se jel v netradičním termínu. Těsně na přelomu května a června. To umožňovalo zcela nový přístup ke stavbě trati, protože se nemusel brát ohled na eventuální problémy se sněhem, které u termínů předchozích ročníků hrozily stále. Důvodem změny termínu bylo zařazení Rallye Šumava do seriálu soutěží, které se jely v rámci Poháru míru a přátelství. I přes svůj, době odpovídající název, scházely se na jeho jednotlivých podnicích pořádaných v různých lido-demo státech vynikající posádky i vozy a měl výbornou úroveň. Téměř letní termín také umožnil, že itinerář vedl posádky po rychlostních zkouškách, které se jezdily před mnoha lety při Rallye Vltava nebo byly zcela nové. Ani Škodovka nezůstala s technikou pozadu a do sezóny vyrukovala s novými soutěžními speciály. Tentokrát to byl typ Škoda 130 LR. Vzhledově nebyl tak atraktivní jako předchozí „ereso“ , ale tentokrát v klasické karoserii byl jak výkonnější motor, tak i kvalitní podvozek. Opět, v daných podmínkách, krok kupředu. S touto novou škodovkou porazili Svatopluk Kvaizar s Jiřím Janečkem silné polské polonezy i ruské lady a desetitisícům fanoušků okolo trati udělali ohromnou radost.
XXI. ročník
Škoda 130 LR se představila po své loňské premiéře jako velice úspěšné auto (vždyť s posádkou Kvaizar – Janeček vyhrála mistrovství republiky), v Mladé Boleslavi se činili a podělili tak jimi nejen svůj tovární tým, ale celou řadu předních posádek. V Klatovech se jelo opět v květnu a „Šumava“ se po loňském úspěchu jela již jako samostatná mezinárodní soutěž. Dnes je mezinárodní téměř každý druhý podnik. Získat tenkrát tento statut byla ohromná fuška. Na takové soutěži se samozřejmě chtěla každá posádka vytáhnout a tak to mnoho z nich přepísklo. Buď uhnaly své vozy a zůstaly na trati s poruchou, nebo byly moc rychlé a havarovaly. Zahraniční posádky nebyly nic moc, Pavlíkova audina – první čtyřkolka na domácích soutěžích – nejela naplno, a tak zvítězila tovární posádka Jiří Urban a Jiří Klíma před Sedlářem s Častulíkem.
XXII. ročník
Jiří Sedlář a Josef Častulík se stali hlavními postavami tohoto ročníku. Před startem to však vypadalo jinak. Nejlepší domácí posádky na škodovkách, sem tam nějaký „žigul“ a proti nim Leo Pavlík s Karlem Jirátkem a Audi Quattro. Jenomže Audi, mající za sebou již několik sezón v mistrovství světa a lehce „oprášené“ v Ingolstadtu jelo, či spíše nejelo ve znamení poruch, a kdyby se Leo zbláznil, vyhrát se tentokrát nedalo. Počasí a uklouzaná mokrá trať, to vše hrálo do karet „Jurovi“ Sedlářovi, jednomu z největších talentů našich rallye. Pavlík ho sledoval zpovzdálí a zbytek startovního pole z véélikánské dálky. Po téměř pěti stovkách kilometrů tratě a 225 kilometrech rychlostních zkoušek přebírali v klatovském kulturním domě Družba Sedlář s Častulíkem oprávněně cenu pro nejlepší posádku.
XXIII. ročník
Alpský pohár a posádka Sedlář – Častulík. To by byla asi nejstručnější charakteristika dvacátého třetího ročníku „Šumavy“. Alpský pohár, tedy Alpe-Adria-rallye Cup byl mezinárodní prestižní seriál automobilových soutěží a pro klatovskou soutěž bylo zařazení do tohoto klání velmi lichotivé. Sedlář s Častulíkem opět vyhráli a navíc se představili s parádním vozem Lancia Delta Integrale, budícím zaslouženou pozornost po celé trati. Za pozornost stojí také první soutěžní start mladoboleslavské novinky vozu Škoda Favorit, se kterým přijel na start Vladimír Berger. Ještě jedna událost stojí za zmínku – druhé místo posádky Dolák – Palivec, která se tak poprvé zapsala do povědomí fanoušků na Šumavě. Pavlíkova „stará dáma“, tedy Audi Coupé Quattro, měla opět své vrtochy a ani v tomto ročníku slušovickou posádku do cíle nedovezla. Z cizinců zaujal jen třetí Němec Ätzinger a také Petr Holub, který sice nedojel do cíle, ale okolo trati měl spoustu fanoušků.
XXIV. ročník
Leo Pavlík měl konečně k dispozici dobře připravený, konkurence schopný vůz a své soupeře převálcoval rozdílem třídy. Auto jelo a Pavlík s Jirátkem, to nejsou žádná „ořezávátka“. Vítěz byl tedy jasný (i když po skončení soutěže se kvůli pneumatikám řešil protest typu „liška a kyselé hrozny“), ale zbytek startovního pole bojoval. Bojoval až moc. Fabrika proti Slušovicím, Slušovice proti Barumákům, všichni proti sobě a do toho ještě nažhavení „soukromníci“, vybavení už tu a tam, nějakým západním soutěžákem. Výsledek? Havárie, rozbitá auta, přetažené vozy, jejichž technika nevydržela útrapy tratě a nároky řidičů. Na cílové rampě bylo startovní pole hodně prořídlé. Ze škodovek dojely jak nové favority, tak dosluhující stotřicítky a do první desítky se ještě vešly také dvě samary, tedy vůz Lada 2108. Sedlář s Častulíkem, na druhém místě se snažili, ale čtvrté vítězství v Rallye Šumava zaslouženě získal Leo Pavlík. Ještě douška. Na konci startovního pole jelo jedenáct vozů, které byli diváci zvyklí vídat na soutěžních tratích před řadou let – kategorie vozů Historic. Bylo to nezvyklé a vedla se okolo toho řada diskusí. V roce 1990 však z této zdánlivé epizody vzniká Historic Vltava Rallye, mistrovství Evropy!
XXV. ročník
Rallye Šumava je v novém čase první mezinárodní rallye pořádanou obnoveným Autoklubem československé republiky na našem území. Je zařazena nejen do Alpe-Adria-rallye Cupu, ale také do středoevropského Mitropa Cupu. Zájem cizinců je obrovský. Mají silná moderní auta. Láká je znamenitá pověst československých rallye, skvělá konkurence, která se na nich schází a pochopitelně země, do které se předtím dostávali dost těžko. A navíc, pro zahraniční posádky (tehdy!) země, ve které je velmi lacino. Domácí rallye sport tápal. Týmy se rozpadaly, posádky hledaly co dál. S příchodem drahé nové techniky přestal na čas existovat systém soukromých posádek, které závodily s vozy jejichž pořízení i provoz byl relativně levný. Organizátoři ztratili finanční podporu od spřátelených podniků i od Svazarmu. Zaběhnutý způsob kolotoče shánění všemožných povolení se rozbil. Domácí sportovní řády byly od těch evropských někdy dost rozdílné. A tak nebylo divu, že se domácím posádkám příliš šancí nedávalo. Začátek soutěže tomu také napovídal. Zahraniční posádky dlouho nedávaly těm našim příliš nadějí. Neznají však naše borce. Ti se brzy rozkoukali a s mnohem slabšími vozy začali zbytek Evropy prohánět. Vyhráli sice výborní Mathias Moosleitner a Siegfried Schrankel se silným BMW M3, ale v první desítce jsou čtyři naše posádky s mnohem slabšími vozy. Nejlepší z nich byli Blahna se Schovánkem se starším Opel Kadett. A stejně jako udržely vysoko svůj prapor soutěžní posádky, stejně úspěšní byli také pořadatelé. Organizátoři Rallye Šumava ukázali Evropě, že české rallye jsou přinejmenším stejně dobré jako ty jejich.
XXVI. ročník
Téměř devadesát posádek, z toho víc než třetina zahraničních, odstartovalo v posledním lednovém víkendu do XXVI. ročníku Rallye Šumava. Úsporně stavěná trať- rozlohou i náklady – ještě využívala osvědčené trasy rychlostních zkoušek, ale bylo jasné, že do budoucna se pro nová, rychlá a výkonná auta budou muset hledat nové, jiné a jinde. Trať Rallye Šumava se pro budoucnost opatrně vydává na jih, do oblastí Kraselovska a Vimperska. Cizinci opět přijeli s technikou, která udivovala, ale naše posádky rozhodně nemínily hrát druhé housle. Také je nehrály. Opět vítězný Moosleitner si přivezl stejného bavoráka -emtrojku. Změna však přece jen byla. Vedle pilota seděla subtilní spolujezdkyně, znamenitá Regina Rauschová. Přesto, že ve startovním poli se již objevily čtyřkolky Ford Sierra Cosworth, Lancie Integrale či nadupané peugeoty, dokázali s nimi domácí posádky držet krok. Zejména Václav Blahna s Pavlem Schovánkem, kteří na „Šumavu“ sehnali opět staršího Opla Kadetta.
XXVII. ročník
Za jediný den stačily posádky startující ve XXVII. ročníku „Šumavy“ absolvovat víc než čtyři sta kilometrů jeho tratě. V tom „fofru“ se naše posádky v záplavě cizinců opět neztratily. Z ciziny bylo opravdu nabito. Kromě Němců a Rakušanů dorazila i početná výprava Italů, z nichž měl nejvíce zářit Errani, ale jinak udivovali spíš halasem a typickým temperamentem doprovodů a novinářů, než výkony posádek. Domácí jeli většinou ještě se škodovkami, ale už se objevilo i moderní „nářadí“ a na startu bylo i několik nejnovějších vozů Ford Sierra Cosworth v českých rukou. A naši měli zase na vyhrávání! První Křeček s Krečmanem, druzí Dolák s Hrubým a teprve třetí Bussjäger. Slávou ozdobený Errani skončil až šestý.
XXVIII. ročník
Sláva pořadatelů klatovského PAMK zářila tak, že si ji všimli i v sousedním Německu a odtud přišla nabídka, zda by se Rallye Šumava nechtěla stát součástí německého mistrovství. Taková nabídka se premiérově samozřejmě neodmítá. Diváci tak mohli u startovní rampy na klatovském náměstí vyprovázet na víc než 550 kilometrů tratě kromě našich borců také půl sta zahraničních, většinou německých posádek. Německé posádky neměly, přes výhodu lepší techniky, moc snadnou situaci. Vyhráli sice Depping s Thulem, ale druzí skončili naši Křeček s Krečmanem. V první desítce skončilo nakonec šest našich pilotů a zaujala zejména devátá příčka Bergera s Fantou, jejichž Favorit měl výkon, který se těžko srovnával s většinou cizích vozů. Rallye to byla opravdu parádní. Dobře postavená, náročná trať, skvělé posádky a nejmodernější soutěžácká technika. Pochvalovali si nejen diváci, ale i posádky, zejména německé.
Petr Bendl